Společnost Hewlett-Packard uvedla v polovině března na český trh nový model z řady Photosmart, tentokrát s typovým číslem 8750. Je schopen tisku až do formátu A3+ a již na první pohled upoutá výrazným designem a udávanými parametry.

V modelové řadě Photosmart se 8750 stává první tiskárnou, schopnou vyprodukovat bezokrajovou fotografii maximálního formátu A3+, tedy 330 x 483 mm. Používá k tomu sadu devíti barevných inkoustů Hewlett-Packard Vivera, které podle vyjádření výrobce poskytují mnohem lepší barevné podání hlavně tmavých odstínů, zejména pak u modré barvy. Velice slibné parametry jsou vyváženy doporučenou cenou lehce přes 16 000 Kč, což není zase tak málo.

A jak vlastně tento nový špičkový model řady Photosmart vypadá? Na první pohled je to Goliáš mezi poloprofesionálními tiskárnami, čemuž odpovídají rozměry 20,3 cm na výšku, počítáme-li v to i otevřený ovládací panel, o němž si povíme dále, 64,3 cm do šířky a 39,8 cm do hloubky, tentokrát včetně podavače papíru vysunutého do základní polohy. Nejsou to sice malé rozměry, ale ve chvíli, kdy si uvědomíme možnost tisku až na 33 centimetrů široký papír a fakt, že potřebujeme na každé straně místo pro tiskové hlavy se třemi inkoustovými zásobníky, není to zas tak hrozné. Díky této prostorové náročnosti je ale rozhodně vhodné si pořádně promyslet, kde bude model 8750 stát, a to jsme se ještě nezmínili o hmotnosti 11,8 kg, jež je však vcelku přijatelným důsledkem fortelné konstrukce nového Photosmartu, díky které vydrží i méně jemné zacházení. První věc, která uživatele této tiskárny po jejím rozbalení napadne, je, že v designérském oddělení Hewlett-Packard nastoupil o mnoho svobodomyslnější vedoucí. Návrháři totiž dokázali vytvořit na pohled opravdu pěkný stroj. Ostře řezané rysy, elegantně působící vrchní část s povrchem z hliníku, již zmiňovaný moderně působící výklopný ovládací panel či tlačítka s citem zakomponovaná do těla tiskárny, to není v kategorii domácích či poloprofesionálních tiskáren úplně běžný počin.

Poněkud nešťastně je zde umístěno tlačítko pro okamžité zrušení tiskové úlohy, které je o trochu více zapuštěno a ve stínu hlavního vypínače snadno přehlédnutelné. Pár slov si bezpochyby zaslouží i onen již řečený výklopný ovládací panel. Ve chvíli, kdy jsme na něj poprvé zatlačili a on se začal pozvolna vysouvat, působilo to velice futuristicky, silné modré světlo snadno upoutá zrak a zdálo by se, že je to ideální způsob, jak ovládat tuto tiskárnu. Po několika okamžicích však přichází rozčarování. Displej podsvícený líbivě modrou barvou má totiž jen dva řádky, ač by se na takovou plochu vešlo jistě větší množství znaků – ale to není tak podstatná výtka. Hesla zde zobrazovaná jsou natolik výmluvná, že stačí i jeden řádek jim vyhrazený. To ovšem pouze do chvíle, kdy chceme na tiskárně nastavovat parametry jako typ tisku (index, celá stránka…) či jazyk užívaný v menu. V okamžiku, kdy bychom snad chtěli za pomoci tohoto ovládacího panelu zahájit tisk, nastává dosti podstatný problém. Za prvé, není zde možnost zobrazit náhledy obrázků, uložených na vloženém paměťovém médiu. Co hůř, nelze si nechat zobrazit ani jejich název. Tiskárna si je sama označí a nabízí pouze jejích pořadí, takže si uživatel musí pamatovat, který že obrázek je první, druhý… Orientace ve větším množství fotografií je nemožná. Jediným řešením, jak získat přehled v obrázcích pro tisk, je vytištění indexu a teprve poté vybírání fotografií podle něj. Škoda, vyřešit to šlo jistě o dost elegantněji, potenciál by tu byl, neboť princip ovládání je intuitivní a snadno přechází do krve. Snad tedy příště. Při pohledu zepředu zaujme mohutný vstupní i výstupní zásobník na tisková média, oba se dají ještě vysunout, aby bez problémů pojaly i listy největšího potisknutelného formátu. Po levé straně najdeme velké, modře svítící tlačítko bez nápisu, sloužící k zapnutí tiskárny, hned vedle mnohem menšího a špatně nahmatatelného tlačítka, kterým je možno okamžitě přerušit tisk. Ještě níže najdeme USB port pro tisk přímo z fotoaparátu, vedle čtečku všech standardních formátů paměťových karet. Obrátíme-li pohled na zadní stranu, nalezneme otvor pro ruční podávání listů při oboustranném tisku, vpravo dole pak konektor USB pro připojení k počítači, spolu s ním se zde ještě otevírá zásuvka pro síťový kabel a napájecí zástrčka.

Nový Photosmart lze připojit jak k PC, tak k počítačům Macintosh, jediný trochu překvapivý požadavek na hardware je minimálně půl gigabytu místa na pevném disku, podle návodu je však lépe disponovat hodnotou až čtyřnásobnou. Minimální dosažitelná konfigurace si podle našich zkušeností ukousne z harddisku asi 300 MB. Samotná instalace tiskárny je velice snadná, stejně jako u všech modelů značky HP. Tedy alespoň tak tvrdí návod, naše zkušenost to může v zásadě potvrdit, ač bychom měli drobné výhrady k časové náročnosti tohoto úkonu. Od vložení disku do mechaniky po spuštění softwaru uplynula dobrá půlhodina, v níž instalátor umístil na pevný disk něco přes 600 MB různých programů, o jejichž funkcích a užitečnosti se rozepíšeme dále. Mezitím má uživatel dost času na to, aby vložil do tiskárny celkem tři zásobníky na inkoust – šedou kazetu, nabízející světlou šeď, její středně tmavý odstín a k tomu fotografickou čerň, modrou kazetu se světle azurovou, světle purpurovou, modrou a nakonec standardní trojbarevnou cartridge s azurovou, purpurovou a žlutou barvou. Když je vše dokončeno, instalátor poprosí o zapojení kabelu tiskárny – zde si volíme, zda bude připojena pomocí USB nebo jako síťová pomocí ethernetu.

Ovládací výklopný panel tiskárny Photosmart 8750

Co se týče nainstalovaného softwaru, již bylo řečeno, že z volného místa na disku si ubere minimálně 300 MB, my bychom však doporučovali určitě instalaci všech dodávaných programů, což bude zhruba 600 MB. Hlavními jsou HP Image Zone, sloužící jako správce fotografií a také jako základní průvodce tiskem, a Správce HP, zajišťující management všech zařízení z dílen Hewlett-Packard. Výhodou prve jmenovaného jsou mimo českého prostředí i předdefinované profily tisku, kdy stačí zvolit požadovanou kvalitu výstupu, použité tiskové médium a software už sám přizpůsobí všechno ostatní. V pokročilém módu je možno ručně definovat celou řadu parametrů, podle našeho názoru je to však zbytečné – k tomuto účelu je lépe použít tisk například přímo z grafického editoru, na ostatní skvěle stačí přednastavené charakteristiky.

Nyní si povězme něco k tomu nejdůležitějšímu – kvalitě, rychlosti a dalších možnostech a vlastnostech tisku. Přestože tiskárna je primárně určena pro tvorbu fotografií velkého formátu, začneme netypicky zhodnocením kvality tisku textu. Neboť to byla oblast, ve které nás nový model Hewlett-Packard opravdu překvapil. Naprosto perfektní, ostré, rychle vytištěné stránky plně uspokojily veškeré naše nároky. V náhledovém režimu „Koncept“ může uživatel mít ve výstupním zásobníku až 19 stránek za minutu, pokud budeme chtít plně dostačující výtisky z režimu „Normální“, musíme počítat se zhruba polovičním přísunem potištěných listů. Což vzhledem k tomu, že výsledek svou kvalitou stojí na vrcholu možností inkoustových tiskáren, není vůbec špatná hodnota. Jediné, co bychom snad mohli v této oblasti vytknout, ale to se týká tisku obecně, je rychlost inicializace tiskárny. Od odeslání dat po vytištění první stránky uplynulo půldruhé minuty, což není žádná sláva. Ale jinak jsme byli s podáním textu zcela a bezvýhradně spokojeni, nicméně u Photosmartu jde přeci jen o něco jiného než o tisk dokumentů. I proto jsme si dali obzvláště záležet, abychom novince dali pořádně zabrat. Uživatel má na vybranou, zda bude chtít tisknout fotografii z počítače, paměťové karty nebo přímo z fotoaparátu. Ať už vložíme jednu z podporovaných paměťových karet, jejichž rozsah jde od Compact Flash karet I a II, přes Secure Digital až po Multimedia Card a Sony Memory Stick, do integrované čtečky, nebo připojíme fotoaparát do USB portu specifikace 2.0 na přední straně tiskárny, objeví se v systému nové zařízení, odkud již můžeme bez problémů provádět úpravy a tisk fotografií. Tiskárna je sice připravena i na to, že může fungovat bez připojení k počítači, ale jak již bylo řečeno, možnosti ovládání i jeho komfort jsou značně omezené, tudíž uživatelům vřele doporučujeme zůstat při tisku pomocí nainstalovaného softwaru. Jako první jsme zkoušeli tisknout fotografii formátu 10 x 15 cm za pomoci dodávaného programu Image Zone.

Poctivě jsme nastavili všechny požadované parametry tisku, vložili fotopapír a čekali na výtisk. Napadlo nás však, že bychom mohli zavřít nepoužívaný výklopný displej. Když jsme tak učinili, tisk se okamžitě zrušil a z tiskárny vyjela pouze polovina fotografie. Nejprve jsme tuto skutečnost považovali za jakousi ojedinělou chybu, ale když jsme učinili další cílený pokus a situace se opakovala, byli jsme velice zklamáni. Připadá nám dost zvláštní, že když náhodou uživatel zavadí o ovládací panel a zavře jej či otevře, zruší se veškeré tiskové úlohy. Vzhledem k tomu, že jsme měli na recenzi předprodejní kus, je dost možné, že v běžně prodávaných zařízeních bude tato chyba odstraněna.

Konektivita Photosmartu uspokojí s přehledem všechny běžné požadavky

Jako další jsme zkusili vytisknout list formátu A4 jako bezokrajovou fotografii. Kvalitu jsme nechali na standardním nastavení. Hotový obrázek vypadl do výstupního zásobníku po šesti minutách a zhruba pěti vteřinách, což vzhledem k velmi působivému výsledku vypadá jako dobrý čas, ač v papírovém porovnání s konkurencí neznamená nic zvláštního. Co nás ovšem velice pozitivně překvapilo, bylo prokreslení tmavých oblastí a realističnost všech barevných odstínů. Devět inkoustů kvalitě výstupu doopravdy nemálo prospělo. Pouze u těch nejtemnějších oblastí je vidět jisté slévání barevných ploch a ne úplně dokonalá ostrost detailů, ale to jsme Photosmartu odpustili za skvělý „umělecký dojem“. Zlákáni velmi dobrým výsledkem prvního pokusu, pustili jsme se do tisku obdobně barevně laděného obrázku na stejný formát papíru, tentokráte však s nastavením maximální možné kvality výstupu, to znamená rozlišení 1 200 dpi. Tentokráte jsme pochopitelně čekali na výsledek déle, konkrétně bez deseti vteřin jedenáct minut, ale nutno říci, že se to vyplatilo. Kvalita se ještě zvedla, i v těch nejtmavších místech bylo možno rozeznat jemné detaily, takže fotografii bylo teprve teď možno bez uzardění označit slovem profesionální. Na druhou stranu, naše nadšení značně ochladlo, když jsme po vytištění dvou zmiňovaných testovacích fotografií pohlédli na ukazatele hladiny inkoustu. Zvláště po druhém tisku se množství barvy v zásobnících nepříjemně ztenčilo, proto jsme raději vrátili nastavení kvality zpět ke standardním hodnotám, které jsou pro běžné účely zcela dostačující. Nyní přišel čas, abychom zkusili naplno využít šířku prostoru pod tiskovými hlavami, a tak jsme založili fotografický papír formátu A3+. Vzhledem k předchozím zkušenostem s nijak zázračnou rychlostí tisku grafiky jsme očekávali bezokrajový výtisk tak za dvacet minut. Jak milé bylo naše překvapení, když už po polovině třinácté minuty vypadl z tiskárny dokončený obrázek, navíc i v takto nadstandardně velikém formátu s nezkreslenou ostrostí a barevným podáním. Problém se splýváním nejtmavších barevných ploch však zůstal, proto jsme se rozhodli potrápit zásobníky inkoustu ještě jednou a vytisknout další list maximálního formátu, tentokrát v plné kvalitě. Za cenu spotřeby dobré čtvrtiny všech devíti barevných inkoustů jsme obdrželi výstup v této kategorii tiskáren nevídaný, perfektně ostrý, barevně vyvedený od nejtmavších černých ploch ve stínech až po nejsvětlejší odstíny modré oblohy bez nejmenšího zaváhání a celkový dojem ze snímku je bezvýhradně pozitivní. Slévání tmavých odstínů je minimální, žádné další vady na kráse se nám nepovedlo objevit. V této cenové kategorii výsledek opravdu obdivuhodný. Navíc ke všem zmiňovaným kladům bychom rádi ještě vyzdvihli velice příjemně tichý chod, kdy probíhající tisk sotva přehlušuje šum větráku ve zdroji nebo mručení pevného disku.

Co říci závěrem? Nový HP Photosmart 8750 se nám velice zamlouvá, ať už pro svou povedenou vizáž, více než uspokojivé výkony nebo cenovou dostupnost i pro domácího uživatele. Zvolna začínáme nabývat pocitu, že cesta do fotolabu se stane v brzké budoucnosti zbytečnou námahou, neboť z hlediska času domácí tisk jasně vyhrává (fotografie libovolného formátu má zájemce na stole během několika minut), z hlediska kvality je pro běžného člověka lhostejno, zda drží fotografii z testovaného HP nebo fotolabu a z pohledu nákladnosti sice u malých formátů stále zůstává výhodnější laboratoř, od formátu A4 je to opět jen na rozhodnutí konkrétního člověka. Vzhledem ke všemu výše vyřčenému je možno naše pocity shrnout do jedné věty – přes mírné i podstatnější nedostatky míří náš palec jednoznačně vzhůru.

Pro Svět tisku připravil Daniel Březina

Článek vyšel v časopise Svět tisku 4 / 2005.

Reakce na článek

Relevantní články