Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Vladimír Poříz - osobnost ST 2 / 2005
Ivan Doležal - Svět tisku

Datum a místo narození: 19. března 1955, Praha
Rodinný stav: ženatý, bezdětný
Auto: Audi
Oblíbený pokrm: beefsteak
Oblíbený nápoj: suché bílé víno
Záliby: sport, aktivně tenis a lyžování, pasivně fotbal

 

Česká Unigrafie bezesporu patří mezi nejvýznamnější tuzemské akcidenční tiskárny. Na základě rozhodnutí představenstva této společnosti byl jejím generálním ředitelem s platností od 1. října 2004 jmenován ing. Vladimír Poříz. Tuto odpovědnou funkci tedy zastává zatím ještě relativně krátkou dobu, ovšem v polygrafickém průmyslu pracoval a zkušenosti v něm získával prakticky od okamžiku ukončení základní školy.

Nejprve se vyučil tiskařem na ofsetových strojích, potom následovalo studium oboru polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze a posléze na Vysoké škole ekonomické. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupil do tehdejších Novinářských závodů Mír, kde pracoval zpočátku jako ekonom jednoho z výrobních závodů, potom přešel na podnikové ředitelství do plánovacího oddělení, a postupně zastával i funkce ekonomického náměstka a výrobně-technického náměstka. V té době se také ve dvou krocích uskutečnila privatizace tohoto bývalého státního podniku, a následně proběhla výstavba jeho nového sídla v Praze-Uhříněvsi, na které se ing. Vladimír Poříz z titulu své funkce velice aktivně podílel. Po dokončení nového výrobního areálu, kdy polygrafickou část podniku odkoupila společnost Passauer Neue Presse, se stal ing. Vladimír Poříz nejprve členem představenstva a nakonec i generálním ředitelem její nově vzniklé dceřiné firmy Vltava-Labe Press. Po letech zkušeností s ekonomikou a provozem velkého polygrafického podniku, který ovšem na počátku devadesátých let minulého století už prostorově i technologicky značně zaostával za světovým vývojem, měl tedy možnost získat jako jeden z prvních u nás zkušenosti zcela nové.

 

Ve funkci výrobně-technického náměstka novinové tiskárny jste v roce 1994 zažil kompletní výstavbu úplně nového výrobního areálu, včetně jeho vybavování novými technologiemi, stroji a zařízeními. Do té doby se nové tiskány v tuzemsku příliš často nestavěly – co to pro vás znamenalo?

Postavení nového výrobního areálu bylo jednou z podmínek privatizace státního podniku Mír, protože jeho původní výrobní provozy sídlily prakticky přímo na Václavském náměstí a v jeho nejbližším okolí. Je také pravda, že s výstavbou takovéhoto tiskárenského areálu u nás tehdy nebyly prakticky žádné zkušenosti. Určitou výhodou ale bylo, že vzdělanost v oboru polygrafie u nás byla na poměrně vysoké úrovni, i když řadoví pracovníci se do zahraničí příliš často nedostali. Byl ale dostupný dostatek poměrně kvalitní literatury, takže lidé, kteří měli o obor opravdu hluboký zájem, mohli potřebné znalosti získat a také je získávali. Při přípravě na stavbu nového výrobního areálu potom stačilo dostudovat logistiku moderních tiskáren, což nebylo zas až tak obtížné, a podařilo se nám vybudovat tiskárnu na tehdejší dobu velice moderní, která jak z hlediska materiálových toků, tak i z hlediska výrobního postupu zakázek je ještě i v současné době naprosto srovnatelná a konkurenceschopná s podobnými podniky kdekoliv v západní Evropě. Určitého primátu dosáhla i z hlediska rychlosti výstavby, protože od započetí skrývky zeminy na budoucím staveništi až do okamžiku zahájení tisku vlastní produkce uběhlo pouhých 18 měsíců, což v letech 1993–94 bylo velice výjimečné tempo. A podařilo se nám dosáhnout i velice dobré kvality stavby, protože až dosud se z tohoto hlediska neprojevily žádné problémy ani nedostatky. Mohu tedy říci, že moje přímá účast na výstavbě nového výrobního centra, které je v současnosti polygrafickou základnou vydavatelství Vltava-Labe Press pro Prahu a střední Čechy, pro mne znamenala především obrovskou zkušenost a řadu nových poznatků, ze kterých mohu těžit ještě i v současné době.

 

Celá vaše dosavadní činnost byla až donedávna zaměřena prakticky téměř výhradně na novinový tisk se všemi jeho specifiky. Nyní ale řídíte Českou Unigrafii, což je tiskárna specializovaná na akcidenční komerční tisk, a jak je známo, akciden­ční tiskaři pohlížejí na novinovou výrobu trochu „svrchu“. Musel jste se s tímto přechodem nějakým způsobem vyrovnávat?

Změna působiště pro mě neznamenala žádné velké problémy. Například dodavatelé jak výrobních technologií, tak i spotřebních materiálů jsou pro oba tyto segmenty polygrafické výroby v podstatě stejní, takže v této oblasti jsem se nemusel vůbec nijak přeorientovávat nebo přizpůsobovat. Také s většinou obchodních partnerů jsem se již setkal v průběhu své předchozí činnosti. Co se týká technologie výroby, ta sice trochu odlišná je, ale zase ne natolik, aby ji člověk se zkušenostmi z oboru rychle nepochopil. Například pre-pressová fáze je prakticky zcela totožná. Kotoučové stroje pro akcidenční tisk se od novinových rotaček trochu liší, mají jednodušší odvíječ, jednodušší jsou i tiskové jednotky, ale na druhou stranu jsou navíc vybaveny sušícím zařízením. Skládací aparáty a konce strojů se u nich také příliš neodlišují. S dokončujícím knihařským zpracováním jsem také žádný problém neměl, takže pokud bych to měl nějak shrnout, něco jsem se sice musel doučit, ale nebylo toho zas tak mnoho.

 

Ovšem novinová výroba bývá tak trochu podceňována především z hlediska kvality produktů. Říká se přece, že není nic staršího než včerejší noviny, což samozřejmě může svádět i k menším nárokům na jejich kvalitu. Požadavky zákazníků na kvalitu akcidenčních tiskovin jsou nesporně mnohem vyšší, a to nejenom z hlediska používání kvalitnějších papírů.

Já jsem ale vždycky zastával názor, že segment novinového tisku není ve srovnání s ostatními součástmi polygrafické výroby něco méněcenného. Vždyť i novinový tisk musí dosahovat určitého kvalitativního standardu, i když tento standard samozřejmě není možné příliš srovnávat se standardem akcidenčního tisku. Princip ale zůstává v obou případech stejný: zákazníkovi je bez výjimky třeba dodat tu nejvyšší kvalitu, jaké příslušná tisková technologie dokáže dosáhnout, a nabídnout mu takový servis, který uspokojí všechny jeho požadavky. A ten servis by samozřejmě měl mít o trochu vyšší úroveň, než jakou je schopna nabídnout konkurence. Proto jsem vždycky tlačil na dosahování nejvyšší možné kvality, jakou příslušná tisková technologie může nabídnout, a to se nezměnilo ani nyní. V České Unigrafii máme teď k dispozici opravdu špičkové moderní kotoučové stroje KBA Compacta, od kterých mohu požadovat dosahování té nejvyšší výsledné kvality, stejně jako jsem požadoval nejvyšší možnou kvalitu od moderních novinových rotaček, se kterými jsem pracoval předtím. V přístupu tedy nevidím žádný rozdíl.

 

Na svém předchozím působišti jste se spolupodílel na budování nové moderní tiskárny včetně jejího technologického vybavení od samého základu, tedy jak se říká „od prvního kopnutí do země“. Česká Unigrafie prochází už třetí rok procesem centralizace výroby spojené s průběžnou postupnou modernizací výrobních technologií a strojového parku. V tomto případě jste tedy nastoupil do rozjetého vlaku. Nedělalo vám to potíže?

Funkci jsem přebíral s vědomím, že situace je taková, jaká je, a samozřejmě nepřipadalo v úvahu, že bych v tomto ohledu mohl dělat jakékoliv změny nebo úpravy. Ono to ale nebylo ani potřeba, neboť koncepce byla dobře vymyšlená, přesně odpovídala současným potřebám i plánovanému budoucímu rozvoji tiskárny, takže stačilo vzít ji na vědomí a pomoci dokončit rozpracované části. V současné době ale už aktivně ovlivňuji a chci i nadále ovlivňovat všechny budoucí kroky a další investice, které budou následovat v nadcházejícím období. V současné době se intenzivně zabýváme modernizací post-pressové fáze výroby a zvažujeme investice do dokončujícího zpracování. V roce 2005 bychom chtěli investovat do modernizace zhotovování vazby V1, v následujícím roce potom do měkké lepené vazby V2. Ale za ukončený ještě nepovažujeme ani proces modernizace a rozšiřování tiskové kapacity podniku. Nedávno jsme sice uvedli do provozu zcela novou rotačku Compacta 215, ale ta pouze nahradila tiskovou kapacitu, která nám ubyla od počátku letošního roku uzavřením výrobního provozu v Praze-Hostivaři. Tím byl tedy sice ukončen proces koncentrace výrobních kapacit České Unigrafie, ale nikoliv proces jejich rozšiřování. Jedničkou na tuzemském trhu v oblasti akcidenčního tisku je nepochybně tiskárna Svoboda, ale Česká Unigrafie náleží do hned následující skupiny několika tiskáren se srovnatelným technologickým vybavením. Já jsem rád, že tam patří a chtěl bych dosáhnout toho, aby si toto své postavení nejenom udržela, ale pokud možno ještě vylepšila. A k tomu bude třeba tiskové kapacity našeho podniku v budoucnosti ještě dále rozšířit. V nejbližším období se samozřejmě budeme soustřeďovat zejména na maximální vytěžování stávajících tiskových strojů, jejich využití v nepřetržitém provozu, a už nyní naše stěžejní zákazníky připravujeme na to, že bychom jim co nejdříve díky rozšíření kapacity chtěli nabídnout ještě výhodnější a kratší harmonogramy výroby jejich tiskovin, než jsme schopni v současnosti. Domníváme se, že v rámci dalšího předpokládaného rozvoje tuzemské polygrafie se nám v této oblasti nabízí určitá šance, a jsme přesvědčeni, že cesta, kterou se ubíráme k jejímu podchycení, je správná.

 

Jste tedy spokojen se současným portfoliem klientů České Unigrafie i s převažujícím typem tiskových zakázek, které pro ně vyrábíte?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. V drtivé většině se totiž jedná o zakázky vysoce náročné jak na tisk, tak i na dokončující knihařské zpracování. A to je velice významné pro produktivitu polygrafické výroby, to je základ, ze kterého musíme vycházet. Tento typ zakázkové náplně v žádném případě nechceme opustit, ale současně potřebujeme získat i nějakou další vysokonákladovou zakázkovou náplň – je jedno, jestli se bude jednat o magazíny nebo letáky. V současné době ale v podstatě ještě nejsme schopni vážnější formou konkurovat tiskárnám, které vlastní vysokorychlostní 32-stránkové stroje, případně plánují pořízení 48-stránkových strojů. A tento konkurenční handicap by se v budoucnosti ještě dále zvětšoval, takže pokud chceme zůstat v této branži v tuzemské špičce, musíme nejenom rozšířit záběr naší nabídky o zakázky, jež jsem zmiňoval, ale investovat do dalších nových tiskových technologií.

Nyní většinou pracujeme pro tuzemská vydavatelství a další zákazníky, ale naším cílem je a bude získávat odpovídající zakázkovou náplň i ze zahraničí. První velký skok v tomto snažení bychom chtěli realizovat už v letošním roce 2005, a v každém následujícím roce se potom budeme snažit podíl exportu na naší celkové produkci dále zvětšovat. Už dnes jsme totiž schopni nabídnout potencionálním zákazníkům ze západní Evropy tiskovou kvalitu naprosto srovnatelnou s tou, na kterou jsou zvyklí.

 

Jak si tedy podle vašeho názoru stojí český polygrafický průmysl ve srovnání se západní Evropou?

Když člověk navštíví novinový stánek u nás nebo v kterémkoliv ze států západní Evropy, tak tam najde v podstatě obdobné tituly a ani při jejich podrobnější prohlídce mezi nimi nenajde žádný zásadnější rozdíl, týkající se technické kvality jejich provedení. Naše tisková produkce je v současné době už naprosto srovnatelná, a pokud není dokonce lepší, tak v žádném případě není horší. Je to pochopitelné, protože používané tiskové desky, stroje, barvy i papír jsou totožné, a k tomu je třeba připočítat i erudovanost a šikovnost pracovníků v oboru, která u nás vždy existovala a byla dokonce pověstná. Určitý handicap z hlediska kvalifikace pracovníků v oblasti polygrafie, který jsme zdědili z dob minulých, protože do roku 1989 u nás byly v naprosté většině tiskárny vybaveny starými stroji, podíl ofsetového tisku byl malý a většinou převládal ještě knihtisk, se v uplynulých patnácti letech podařilo bezezbytku zlikvidovat. Dokonce se tento handicap určité technické zaostalosti obrátil ve výhodu, protože díky nutnosti celkové radikální modernizace strojového parku polygrafických podniků jsou tuzemské tiskárny v současné době vybaveny novými, velice moderními technologiemi.

 

Nezanedbatelnou část výrobní náplně České Unigrafie tvoří reklamní tiskoviny. Kam se tento segment trhu bude podle vašeho názoru v nejbližší budoucnosti ubírat?

To je velice zajímavé téma. Pamatuji si, jak se zhruba před 20 lety objevily různé prognózy, že polygrafická branže nepřežije rok 2000, že všechny tiskoviny v té době budou mít už jen elektronickou podobu. Žádná z těchto pesimistických předpovědí se nevyplnila a spotřeba potištěného papíru nadále permanentně stoupá prakticky v celém světě. Druhá věc potom je, že se dosud nenaplnila všechna očekávání týkající se Internetu. Ani obchod po Internetu se nerozvinul tak rychle, jak se původně čekalo, a podle mého názoru se teprve souběžně s rozšiřováním tohoto způsobu obchodování bude zvyšovat i podíl reklamy v elektronické podobě. Ale myslím si, že je to záležitost generační, takže k nárůstu bude docházet postupně s nástupem nových generací. V současnosti je třeba brát v úvahu především účinnost tiskové reklamy. Nedá se totiž generalizovat, že nejúčinnější je její televizní forma, protože pokud má reklama na recipienty působit dlouhodobě, je nezbytné ji kombinovat. Televizní, rozhlasovou, tiskovou a i další formy, jako jsou billboardy a podobně. Výzkumy je jednoznačně prokázáno, že tisková reklama prodlužuje efekt působení reklamního sdělení například v kombinaci s reklamou televizní. Takže jsem hluboce přesvědčen, že v tomto segmentu je stále velký prostor a potenciál, který je třeba dále rozvíjet. A to je úkolem reklamních agentur, aby to svým klientům vysvětlily a jejich peníze investované do reklamy byly vynaloženy efektivně. A pro nás to znamená, že i z dlouhodobého hlediska má tiskový průmysl budoucnost, protože tištěnou reklamu zkrátka zatím není možné pominout a potřeba tiskovin se bude ještě nějakou dobu dále zvětšovat.

 

Dobře, to byl částečný pohled na budoucnost polygrafie z hlediska zakázkové náplně. A kam se bude podle vás ubírat z hlediska technického rozvoje jednotlivých součástí jejího výrobního procesu?

Polygrafická odbornost se z podoby, jak jsme ji znávali a chápali dříve, neustále posunuje k odbornostem z oblasti digitalizace, počítačových hardwarů a softwarů. Digitalizace oblasti pre-pressu je v podstatě už zcela dokončena a třeba v oblasti vlastního tisku se obsluha strojů ve stále větší míře uskutečňuje spíš jen po mechanické stránce, protože takové úkony, jako je přestavování stroje na novou zakázku, řízení zabarvení, soutisku, ale i zakládání nových tiskových desek nebo mytí tiskových agregátů, jsou za pomoci digitalizace a servopohonů stále více automatizovány, takže i zde dochází ke změně odbornosti profese jako takové. A dokonce už v současnosti existují i tiskárny, ve kterých není zakončením tiskového procesu knihařské zpracování tiskovin, ale konec se posunul až do expedice, kde probíhá, opět za pomoci digitalizace, personalizace jednotlivých produktů, které jsou v podstatě „dělány na míru“ koncovým spotřebitelům. Z toho vyplývá, že nebude dlouho trvat a tiskové produkty budou přizpůsobovány zájmům a potřebám jednotlivých koncových spotřebitelů i po obsahové stránce. Podíl digitalizace tiskového výrobního procesu se tedy bude i nadále zvyšovat a tiskárny se budou muset tomuto trendu přizpůsobit a vyrovnat se s ním. Dnes sice vypadá představa časopisu obsahově přizpůsobovaného a upravovaného podle zájmů koncových čtenářů, takže jeho jednotlivé výtisky budou vlastně personalizovány, jako čirá fantazie, ale kdo si třeba před patnácti lety dovedl představit, že ofsetové tiskové formy pro plnobarevný tisk budou zhotovovány bez použití filmových montáží?

To ale bude klást velké nároky nejenom na technologické vybavení tiskáren a odbornost jejich pracovníků, ale i na zadavatele tiskových zakázek. Veškeré podklady bude nutné předávat výhradně v digitální podobě a soubory dat budou muset obsahovat mimo podkladů pro vlastní tisk i poměrně velké množství dalších informací potřebných pro výrobu jednotlivých zakázek. A vzhledem k tomu, že všechna tato data bude možné předávat po sítích, nebude už prakticky nutný osobní styk mezi zákazníkem a tiskárnou. Nebojíte se, že se budete se svými zákazníky setkávat jen na společenských akcích?

Podklady pro výrobu zakázek výhradně v elektronické podobě dostáváme od řady klientů už v současné době, i když je pravda, že zatím větší část z nich je k nám doručována osobně na různých typech nosičů. Ale je také pravda, že množství těch, která jsou předávána prostřednictvím Internetu, se zvětšuje. Přesto si myslím, že i v budoucnosti se budeme se svými zákazníky setkávat také na pracovních schůzkách a jednáních, nejenom při příležitostech různých oslav a jiných společenských událostí. Možná, že je můj názor už trochu ovlivněn věkem, ale osobně dávám přednost osobním kontaktům s lidmi před telefonováním nebo korespondenčním stykem prostřednictvím e-mailů. To mi připadá příliš studené a pokud chci dělat obchod podle svých představ, pak potřebuji se zákazníkem mluvit osobně, alespoň při sjednávání tohoto byznysu. Pokud bude klient na elektronické formě styku trvat, tak se samozřejmě dokážu přizpůsobit, ale mně více vyhovuje přímá komunikace se zákazníkem u stolu.

 

Pro Svět tisku připravil Ivan Doležal

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 2 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.