Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


LCD monitory pro barevně náročné aplikace
Kamil Třešňák - Svět tisku

Rychlý rozvoj LCD technologií nese své ovoce. Jestliže ještě před dvěma roky bychom za doporučení použít LCD pro úlohy v náročnější grafice sklidili posměch, dnes začíná být i v kategorii špičkových LCD panelů poměrně těsno. Nejvyšší modely dokonce konkurenci z řad klasických CRT monitorů výrazně zasáhly na místě z nejcitlivějších, v barevném gamutu, když podstatně překonaly hranici barevného prostoru sRGB.

Během posledního necelého roku jsme svědky postupného mizení CRT monitorů z trhu. Kromě výrazně zlevněných monitorů pro všeobecné použití je na trhu k dostání jen několik málo typů CRT přístrojů vyšší třídy, velká část tradičních dodavatelů zařízení pro grafiku a předtiskovou přípravu již ale své CRT modely stáhla z výroby (jako první již před lety Apple, v poslední době Eizo či Sony s modelem Artisan). Z grafických CRT monitorů tak vlastně na trhu působí jen Barco se svou špičkovou řadou Barco Personal Calibrator V a Barco Reference Calibrator V, dále pak zůstávají na trhu zejména CRT firem Iiyama, LaCie, Mitsubishi, Quato (jmenované monitory přirozeně nespadají do stejné kategorie).

Naopak, mezi producenty LCD panelů najdeme v současnosti nejméně šest firem s ambicí dodávat panely pro barevně náročné grafické úlohy. Je ale třeba dodat, že pokrok, kterým grafické LCD monitory procházejí, je poměrně výrazně vzdaluje „běžným“ spotřebním LCD panelům. Přestože se kvalita zvyšuje v celém spektru současné produkce, nejlevnější panely svým zobrazením za špičkou zcela viditelně zaostávají.

 


LCD Intelli Proof německé společnosti Quato

 

Hlavní směry

Při pohledu na soudobé profesionální LCD panely vidíme několik společných vývojových trendů, jak ve směru používaných LCD obrazovek, tak co do koncepce kompletních panelů. Pokud jde o LCD obrazovky, je nabídka ovlivněna skutečností, že LCD panely fyzicky produkuje jen několik málo společností, které je následně samy využívají i dodávají třetím výrobcům, a to i značkovým, jako jsou například Apple či Eizo (ostatně podobně byly například v CRT monitorech Eizo užívány obrazovky Sony). Jednoduchým důsledkem je, že i panely konkurenčních značek nezřídka používají LCD obrazovku stejné značky, případně i stejného typu (i když z veřejně dostupných informací nelze obvykle přesně určit, zda je LCD obrazovka použita beze změny, nebo zda byla pro třetí stranu vyrobena tzv. na míru), někdy se lze setkat i s přebíráním obsáhlejších konstruk­čních bloků. Z tohoto úhlu pohledu bude pro nás dnes přesný typ LCD obrazovky méně významný, vlastnosti špičkových modelů hned několika hlavních technologií jsou totiž v současnosti poměrně vyrovnané a značný význam proto získávají další konstrukční bloky panelu (interní výpočetní elektronika a algoritmy, snímání a regulace vlastností displeje v reálném čase apod.). Právě na trendy v celkové koncepci a konstrukci panelů se soustředíme v následující části článku.

Prvním očividným trendem je zvýšení bitové přesnosti při interních výpočtech zobrazovaných barev. Princip a výhody interních LUT s vyšší bitovou přesností jsme již zmínili v minulých číslech, proto jen stručně zopakujme, že při zvýšení přesnosti na 10 bitů již tabulky obsahují čtyřnásobek dříve dostupných barevných odstínů – namísto původních „pouhých“ 256 odstínů na kanál je 10-bitová LUT schopna pojmout 1 024 odstínů. Převedeno do celkového počtu barev to znamená, že 10-bitová interní LUT může nabídnout výběr z více než miliardy odstínů, zatímco běžná grafická karta na výstupu odliší tradičních 16,7 miliónu barev. Jinak řečeno, nabídka odlišitelných barev na straně monitoru je podstatně širší než požadavek z grafické karty, díky čemuž může elektronika monitoru i kalibrační a profilační software přesněji „vyladit“ zobrazení kartou požadované barvy.

Rozšíření barevné hloubky na 10 bitů se velmi rychle stalo prakticky standardem. Velká část výrobců se dnes může přesnějším výpoč­tem a 10-bitovou LUT u panelů v kategorii grafických speciálů pochlubit, je ale nutné ihned doplnit, že samo zvýšení přesnosti nemusí nutně být samospasitelné a velmi záleží i na další implementaci; jinak řečeno, jde i o způsob, jakým panel s rozšířenou LUT zachází, jak přesně pracují výpočetní algoritmy. Problematické místo celého řetězce je mimo jiné právě v komunikaci 10-bitové LUT monitoru s 8-bitovým výstupem. Monitory s přesnějšími interními výpočty musejí k 8-bitovému výpočtu přiřazovat barvy v 10-bitové škále, a následně musejí opět vypočítané barvy konvertovat zpět – je jasné, že tuto úlohu lze provést s různou úspěšností, a proto ani monitory, které zpřesněný výpočet nevyužívají, nemusejí být nutně „mimo hru“, jak o tom ostatně svědčí i seznamy SWOP certifikovaných softproofingových řešení. Závěrem dodejme, že ani u 10-bitových tabulek se vývoj nezastavil: výpočty s 12-bitovou přesností používají při kalibraci již zmíněné CRT monitory Barco řady Reference Calibrator (byť zde nejde o přesnou analogii s LUT), až ke 14 bitům se dopracovala společnost Eizo v případě novinky Eizo CG220.

Dalším velkým tématem je gamut monitoru. Není třeba připomínat, že barevný rozsah byl po dlouhou dobu jedním z bolavých míst LCD monitorů. Problémem byl nejen gamut (ve smyslu polohy primárních barev), mnoha přístrojům bylo vytýkáno i poměrně nízké množství barevných odstínů, které monitory v rámci svého gamutu dokázaly zobrazit.

Moderní grafické monitory podobný problém neznají. Nejprve srovnaly krok s CRT, když obsáhly gamut sRGB, nejvyšší modely jsou ale dnes ještě dál. Prvenství patří společnosti Eizo s monitorem CG220, pokrývajícím barevný rozsah AdobeRGB. Význam přechodu k rozsáhlejšímu barevnému gamutu je zřejmý – jak pro náročnou profesionální fotografii (fotografové ocení možnost zobrazení velmi saturovaných barev, zejména v zelené a modré části spektra), tak pro využití v polygrafii. Barevný prostor sRGB postrádá velké množství odstínů, dosažitelných ofsetovým tiskem. I pokud uživatel pracuje v některém z doporučených RGB prostorů (a typicky to bývá právě v AdobeRGB), na monitoru, zobrazujícím v sRGB, vidí množství kritických barevných odstínů s barevným posunem. Monitor s gamutem AdobeRGB tyto odstíny zobrazí a umožní tak mnohem přesnější softproofing.

 


30” LCD Apple Cinema Display nabízí o třídu vyšší rozlišení než ostatní grafické monitory

 

Eizo a CG220 ale zřejmě nezůstanou na špičce samy. Monitor s velmi širokým gamutem chystá podle dostupných informací i společnost NEC, a zdá se, že přitom nezůstane u AdobeRGB, ale nabídne ještě mnohem širší gamut prostoru WideGamut RGB (bližší technické detaily nejsou zatím k dispozici).

Monitor CG220 ukazuje jednu z možných cest (nikoliv jedinou) k širšímu gamutu: v tomto případě byla posunuta zelená část spektra světla podsvětlovacích trubic směrem ke kratším vlnovým délkám, čímž došlo k posunu primární zelené barvy směrem k primární zelené AdobeRGB. Zároveň byly upraveny charakteristiky filtrů, propouštějících podsvětlení, aby propouštěly barvu o vyšší saturaci.

Hardwarová kalibrace monitoru se stala téměř zaklínadlem poslední doby. Kalibrací obecně (bez ohledu na typ přístroje) rozumíme dovedení zařízení (jeho parametrů) do optimálního stavu – z toho je jasné, že její přesná podoba výrazně závisí na konkrétním hardwaru monitoru.

Vývoj zde opisuje poměrně příkladnou spirálu. Původní koncepce kalibrace ve své špičkové podobě, jak ji známe zejména z monitorů Barco Calibrator, spočívá v tom, že kalibrační software je propojen s monitorem, prostřednictvím sondy monitor proměřuje a podle výsledků měření ihned upravuje vnitřní nastavení monitoru tak, aby dosáhl co nejlepšího zobrazení (v rámci limitů monitoru). Princip propojení se sondou a nastavení monitoru kalibrační aplikací podle jejího měření převzalo více výrobců (samozřejmě na různě pokročilé a funkční úrovni), u jednodušších monitorů byla posléze nahrazena „kompromisem“ – tedy sondou asistovaným uživatelským nastavením monitoru. V tomto modelu aplikace měří monitor, a na základě výsledků měření instruuje uživatele k dalším krokům (zvýšit jas apod.).

Moderní LCD panely se po vývojové spirále vracejí „ke kořenům“. Hardwarově kalibrovatelné panely jsou opět propojeny s počítačem přes USB kabel, nově se často používá i možnost ovládat monitor signály, vedenými po videokabelu (DDC, jeden ze standardů VESA), čímž se USB propojení ušetří (příslušný monitor ovšem musí být DDC kompatibilní, stejně jako kalibrační či profilační aplikace). Je otázkou zejména konkrétní konstrukce panelu, jaké funkce a parametry monitoru dokáže aplikace nastavit. Jednotliví výrobci přirozeně vyzvedávají vlastní koncepci, je třeba ale říci, že nemáme k dispozici obecná měřítka, podle nichž rozhodneme, který způsob kalibrace je „pravý a jediný“.

Mezi parametry, na něž ve světle výše uvedených koncepcí uživatelé v současnosti hledí méně, patří maximální jas a kontrast. Ne snad proto, že by šlo o nedůležité veličiny, možná spíše kvůli tomu, že všechny grafické panely dosáhly hodnot, které v běžné praxi uspokojí i náročné uživatele. Jistě zde existují rozdíly, svým způsobem rekordmanem je v tomto směru Eizo FlexScan L768 s kontrastem 1 000:1, přesto jsou standardní hodnoty (kontrast zhruba 400–500:1, jas 250–300 cd/m2) velmi slušné a mírné kolísání kolem těchto hodnot nedokáže vlastnosti displeje nijak řádově zlepšit ani zhoršit.

Částečně obdobně je tomu i s rychlostí displejů. Zde se sice do značné míry daří výrobcům stále držet uživatele ve střehu varováním před „pomalými“ panely s dlouhou dobou odezvy, pravda je ale taková, že mezi středními a špičkovými panely takové nejsou. Odezva LCD panelu, projevující se neostrostí obrazu při prohlížení videa, hraní her a třeba i při rolování obsahu oken, byla problémem před několika lety, od té doby ovšem doba odezvy lepších LCD panelů klesla k 20 ms, u špičkových monitorů pak ještě pod tuto hranici (v současnosti cca 16 ms). Taková reakční doba je dostatečná i pro sledování videa v profesionální kvalitě v 30 snímcích za vteřinu (profesionální video a filmová tvorba je pro LCD panely velkou výzvou a velkým trhem), pro využití v předtiskové přípravě je přirozeně mírně předimenzovaná.

 

Grafické monitory na trhu

Následující pasáž stručně zachycuje LCD panely, vhodné pro použití v grafice a předtiskové přípravě. Snadno porovnatelné jsou jen některé z parametrů, proto monitory pouze řadíme podle abecedy; společným rysem je, že jde o monitory, které lze ke grafické práci doporučit a jsou také rutinně a bez problémů k těmto úlohám využívány.

 

Apple

Společnost Apple zcela přešla k LCD již v roce 2001, první stolní LCD monitory se ale v nabídce objevily ještě o tři roky dříve. Apple Cinema Display byl také prvním LCD monitorem, který byl v rámci řešení ICS Remote Director certifikován pro SWOP softproofing. V současnosti jsou v nabídce celkem tři širokoúhlé panely, všechny vhodné pro náročnou grafiku; střední model Apple Cinema Display 23” byl rovněž použit jako součást zmíněného certifikovaného řešení ICS. Specialitou je, že panely Apple jsou dodávány továrně nastavené a kromě ovladače jasu (pouze softwarově řešeného) nenabízejí žádné další možnosti nastavení či kalibrace. Přesto jsou v grafickém průmyslu široce a s úspěchem používány.

 


Názorné porovnání gamutů sRGB (běžný monitor), AdobeRGB (Eizo CG220) a ISOcoated (ofsetový tisk). Monitor s AdobeRGB gamutem je schopen dokonalejšího softproofingu

 

Eizo

Firma Eizo dokonale zužitkovala své dobré jméno v grafickém průmyslu a LCD panely Eizo se v posledním roce staly do značné míry synonymem pro špičkový grafický LCD. Pro graficky náročnou práci byla jako první určena řada ColorEdge CG 18/19/21 (které se jako první v podstatě podařilo prolomit tuzemskou nedůvěru k LCD v grafickém nasazení) s hardwarovou kalibrací prostřednictvím sondy, 10-bitovou interní LUT a vlastním kalibračním softwarem. Dalším krokem byl první LCD panel s gamutem AdobeRGB a dokonce 14-bitovou kalibrací.

 

LaCie

LaCie je dlouholetým dodavatelem kvalitních kalibrovatelných CRT monitorů pro grafiku a předtiskovou přípravu. Nabídka LCD v současnosti obsahuje tři panely, dva jsou doporučeny pro běžnou grafickou práci, vyšší model je určen pro špičkové nároky a může být dodán včetně sondy Blue Eye a vlastního profilačního softwaru. Podle oficiálních informací je hardwarová kalibrace s využitím sondy blue eye pro podporována u CRT monitorů a modelu LaCie 321 LCD.

 

NEC-Mitsubishi

Společnost NEC je jedním z nemnoha producentů samotných LCD obrazovek. Pro grafickou práci je možné uvažovat o modelech řady SX a UX, pro nejvyšší nároky jsou určeny 19” a 21” modely SpectraView. V průběhu roku 2005 je očekáván špičkový model 2180UX SpectraView WG s podsvícením LED diodami a extrémním gamutem WideGamut RGB.

 

Quato

Další z dodavatelů, jejichž jméno z CRT éry dobře znají i v tuzemských grafických studiích. Zajímavostí je, že firma se nyní chystá nově uvést 22” kalibrovatelný CRT s obrazovkou Diamondtron. LCD panely dodává ve dvou řadách, továrně pre-kalibrované Intelli Color (kalibrováno na několik předvolených nastavení) pro standardní grafické aplikace a uživatelsky kalibrovatelné Intelli Proof, určené pro špičkovou grafickou práci.

 

Sony

Firma Sony se v grafickém průmyslu etablovala zejména velmi úspěšným CRT monitorem Artisan (formálně GDM-C520K) s upravenou elektronikou a vlastní sondou, který se rovněž ocitl mezi (aktuálně jen pěti) v rámci ICS SWOP certifikovanými monitory. A i když LCD panely Sony nejsou – minimálně v tuzemsku – marketingově prezentovány jako vyspělé grafické panely, stejnou certifikaci získal i širokoúhlý monitor 23” SDM-P232W, a proto je LCD Sony součástí i tohoto přehledu.

 

Pro Svět tisku připravil Kamil Třešňák

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 2 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články

× Sony CRS aneb kdo pokoří Barco? (15. 1. 2004 - Pavel Kočička)
× EIZO CG18/CG21 – nové LCD monitory (15. 1. 2004 - ing. Radim Václavíček)
× Širokoúhlé monitory - CRT, LCD, Plazma (27. 2. 2004 - Kamil Třešňák)
× EIZO L768 - vyspělá devatenácka (11. 10. 2004 - ing. Václavíček)
× LCD panel HP L2335 - 23” do kanceláře i studia (3. 11. 2004 - Kamil Třešňák)
× Zařízení DTP studia - monitory a tiskárny (11. 11. 2004 - Kamil Třešňák)
× EIZO CG220 - LCD monitor s AdobeRGB gamutem (10. 12. 2004 - Kamil Třešňák)
× NEC 2180UX SpectraView - LCD pro špičkové nároky (21. 3. 2005 - Kamil Třešňák)






Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.