Svět tisku | Typo | Papír a celulóza | Další produkty | Tržiště | Adresáře a profily | Společnost | Zeptejte se...


Ing. Ladislav Záhumenský, CSc. - osobnost ST 1 / 2005
Gustav Konečný - Svět tisku

Motto: Ať za nás víc než slova hovoří činy a skutky
Datum a místo narození: 9. července 1953 v Trnavě
Rodinný stav: ženatý
Počet dětí: 2
Auto: BMW 525D
Oblíbené jídlo: drůbež na jakýkoli způsob
Oblíbené nápoje: bavorské pivo, červené víno

 

Záliby: četba, sportBratislavská papierenská spoločnosť (BrP) byla ustavena na přelomu let 1992 a 1993. Během dvanáctileté existence si vybudovala pozici předního dodavatele papíru a barev pro slovenský polygrafický průmysl. Ing. Ladislav Záhumenský, CSc., je ředitelem společnosti BrP od jejího založení. Když končil v roce 1971 střední školu v Trnavě, měl již vypěstován vztah k technickým vědám a chemii. Bylo proto jenom přirozené, že se přihlásil ke studiu na Chemicko-technologické fakultě Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Po třech letech všeobecného studia přešel na specializaci na polygrafii a fototechniku, která byla právě v té době na škole založena. Byl jedním z prvních šesti studentů, kteří začali v Bratislavě studovat polygrafii. A co ho na polygrafii lákalo?

Chtěl jsem zkusit něco nového a polygrafie měla navíc v naší rodině tradici. Dědeček byl knihtiskař a strýc pracoval jako strojní sazeč – pravděpodobně i to mělo vliv na mé rozhodnutí studovat polygrafii a fototechniku.

 

Jak se potom odvíjela vaše profesní kariéra?

V roce 1976 jsem nastoupil do Polygrafických závodů v Bratislavě. Začal jsem se podílet na řešení technických a technologických předpokladů rozšíření ofsetového tisku. Měl jsem výhodu v tom, že podnik ode mne hned od začátku hodně očekával. Absolventi škol mají spíš teoretické znalosti, ale mně se rychle podařilo navázat kontakty s lidmi z praxe. Brzy jsem v jednom z našich závodů vedl výrobu tiskových desek. Později jsem se stal vedoucím odboru koncepcí a vědeckotechnického rozvoje na generálním ředitelství Slovenské polygrafie. Měl jsem příležitost být v kontaktu s dodavateli strojů, zařízení a technologií. Mohl jsem se seznamovat s novinkami, které nabízeli světoví výrobci. Polygrafie na Slovensku je uměla úspěšně aplikovat. Působil jsem také ve Výzkumném a vývojovém pracovišti Slovenské polygrafie. Potom jsem se stal ředitelem Západoslovenských tiskáren.

Udržovali jsme dobré kontakty s kolegy v české polygrafii, kde tehdy převládaly konzervativnější přístupy. Výhodou na naší straně byla odvaha jít do nových technologií. Potvrdilo se, že to byly správné kroky. Bratislavská Pravda byla prvními novinami, které byly v tehdejším Československu tištěny ofsetem. Z technologického i ekonomického hlediska se jednalo o správné rozhodnutí. Tempo ofsetizace se potom zrychlilo. Existovala skupina lidí, kteří měli k oboru polygrafie výjimečný vztah. V příznivé atmosféře se dalo lépe prosazovat všechno nové. K rozvoji polygrafie přispěla i pozice papírenské výroby na Slovensku. Základ úspěchu, který má dnes polygrafie na Slovensku, byl položen už v minulosti. Dnes slovenské tiskárny v ničem nezaostávají za špičkovými evropskými tiskárnami. Posílila se rovněž pozice slovenských vydavatelů.

 

Co vás v průběhu kariéry nejvíc ovlivnilo?

Práce na výrobě tiskových desek. Byl jsem nucen ihned řešit zvýšení spolehlivosti a kvality výroby a zároveň jsem se naučil komunikovat s lidmi.

 

Kdy se u vás rozhodovalo, jestli jste spíš vědecký nebo manažerský typ?

Jako student jsem měl představu, že bych se věnoval technice a technologii. Považoval jsem za důležité, aby vzdělání neskončilo vysokou školou a abych zůstal v kontaktu s vývojem. Proto jsem dál studoval a udělal jsem si kandidaturu. Přece jenom jsem ale typ pracovníka, kterého víc zajímá aplikační a manažerská stránka problému. Jak zkrátka zavést do praxe, co je ve světě v nových technologiích k dispozici. V mé profesní kariéře začala převažovat řídící práce a pozice ředitele v Západoslovenských tiskárnách už byla výhradně manažerská. V podniku jsem působil až do období velkých změn, které nastaly po roce 1989.

 

Jak vás ovlivnily změny na začátku 90. let?

Západoslovenské tiskárny byly podnikem, který zahrnoval deset závodů s převahou malých a středních provozoven. Připravovali jsme privatizační projekty. Privatizační proces byl velmi složitý. Probíhal pod nejrůznějšími politickými a ekonomickými tlaky a zájmy. V období po roce 1989 jsme uvažovali, jak využít změn v ekonomických podmínkách ke zlepšení dodávek materiálů pro tiskárny. Úloha velkoobchodů s papírem byla v minulosti potlačená. Existoval jeden monopolní velkoobchod. Bylo jenom otázkou času, kdy se začne rozšiřovat konkurence a vytvoří se obvyklé tržní prostředí. Využili jsme obchodní a osobní kontakty s rakouskou společností Wiener Papier. Jakmile se po roce 1989 otevřela možnost provádět samostatně zahraniční obchod, navázali jsme přímé vztahy.

Mateřská společnost Leykam Mürztaler Papier- und Zellstoff AG se později rozhodla založit vlastní velkoobchod a nabídla mi, abych převzal zodpovědnost za jeho vybudování. Nabídku jsem chápal jako novou výzvu být při zakládání firmy „na zelené louce“. Na počátku roku 1993 jsme ustavili samostatný velkoobchod s papírem na Slovensku. Činnost firmy jsme zahajovali s šesti lidmi a se sortimentem, který jsme znali ze spolupráce s firmou Wiener Papier. Většina z nás vyšla z polygrafických podniků. Měli jsme ambice dokázat, že známe potřeby polygrafie a umíme je uspokojit.

 

Papír a barvy se staly vašimi hlavními obory hned zpočátku?

Když jsme na začátku samostatného podnikání diskutovali o zaměření firmy, uvědomili jsme si, že velkoobchod je především otázkou struktury kvalitních produktů a servisu. Musí umět nabídnout správné produkty ve správném čase za přiměřené ceny. Chtěli jsme se také trochu odlišovat od ostatních subjektů. Pro mne jako člověka z polygrafie bylo jakýmsi vnitřním pokušením nabídnout tiskařům v rámci servisu i něco navíc. Považoval jsem vždy za důležité, abychom se prezentovali především jako velkoobchod s papírem a abychom se orientovali i v oblastech, které s naší činností souvisejí.

Tehdy se skupina Huber rozhodovala, jak zajistit distribuci na nových trzích ve střední Evropě. Měla centrálu ve Vídni, odkud se realizovaly dodávky. Bylo ale zapotřebí dostat se blíž k zákazníkovi. Navrhli jsme jim, aby uzavřeli obchodní vztah právě s velkoobchodem s papírem. Nám i výrobci barev přinesla spolupráce jedinečnou zkušenost. Skupina Huber měla předtím jako partnery vždy firmy, které dodávaly tiskárnám stroje, zařízení nebo materiály. Skupina Huber chtěla původně vybudovat centrálu v Brně, odkud by zásobovala český i slovenský trh. Po rozdělení Československa se však vytvořila samostatná zastoupení. My jsme hned od začátku zahájili obchodování s grafickými papíry i tiskovými barvami.

 

Jaký je váš podíl na slovenském trhu?

Celkové údaje o dovozu a spotřebě materiálů se těžko získávají, takže jsme nezveřejňovali informace o podílu na trhu. Všechny aktivity jsme začínali „na zelené louce“. Růst vždycky vyžaduje přiměřený čas. Odhadujeme, že máme asi 35% podíl na trhu v barvách pro archový a kotoučový ofset. V grafických papírech a kartonech odhadujeme náš podíl na cca 20–22 %. S komunikačními papíry jsme začali později, asi před pěti lety. Náš podíl na trhu je přibližně 10 až 12 %. Dva roky jsme na trhu s materiály na výrobu reklamy a máme asi 3–5% tržní podíl. Zatím nejsme aktivní v barvách pro flexotisk a hlubotisk. Navazujeme na profil skupiny Huber, která už před dvaceti lety koncentrovala všechny aktivity do ofsetových barev, zejména pro potisk obalů.

Podíl barev v polygrafickém procesu představuje pouze 1–4 % z hodnoty ostatních materiálů. Pokud bychom posuzovali objem prodeje podle hmotnosti, samozřejmě jednoznačně převažuje papír. Barvy představují jenom část našeho obratu, v korunovém vyjádření tvoří asi 10 % prodeje. Podíl je ovšem významný z pohledu absolutních čísel.

 

Jak se během deseti let změnil obor barev?

Vývojem prošel především polygrafický a papírenský průmysl. Obě odvětví musela reagovat na požadavky finálních uživatelů. Nejdůležitější podněty přicházejí z oboru obalů. Mění se nároky potravinářského, farmaceutického, kosmetického a tabákového průmyslu. Zřetelně se diferencovaly požadavky na škálové barvy. Základní nabídka škálových barev se zdokonalila, zejména se optimalizovalo složení barvy. Pigmenty se příliš nezměnily, ale musely se přizpůsobit technologické vlastnosti barev a především se musela zvýšit kvalita pojiv. Dnes není žádnou výjimkou, když archový stroj tiskne rychlostí 16 tisíc obratů za hodinu. Barvy se musely přizpůsobit požadavkům výrobců tiskových strojů. Dalším důležitým parametrem, který musí tisková barva splňovat, je rychlost schnutí. Barvy nesmějí tiskařům bránit ve využívání maximálního tiskového výkonu stroje.

Rozšířilo se také využití netradičních materiálů, jako jsou např. matné natírané papíry, které mají speciální vlastnosti a vyžadují, aby se jim barva přizpůsobila. Samozřejmostí je zvýšená odolnost barev proti oděru. Nejnáročnější požadavky jsou na barvy používané na potisk primárních obalů. Speciální barvy, které je možné použít na přímý kontakt s potravinami, splňují mimořádné požadavky na hygienické vlastnosti, jsou bezzápachové, nemigrují a vykazují příznivé senzorické vlastnosti.

Rozšířilo se používání méně savých potiskovaných materiálů, zejména plastů. S požadavky na potisk fólií se zvyšuje využití UV technologií. Na trhu se objevila řada barev adekvátních UV technologiím a dále barvy odolné vůči teplotě v laserových tiskárnách. Prosazuje se tendence co nejvíc zaujmout finálního spotřebitele různými speciálními efekty. Výhody konvečních a UV barev kombinují hybridní technologie. Mají své opodstatnění, ale je důležité, aby ten, kdo o nich uvažuje, měl zajištěnu dostatečnou zakázkovou náplň. Hybridní technologie představuje kompromis mezi konvenční a UV technologií a je věcí podnikatelského záměru a dobrých obchodních vztahů, aby se její možnosti efektivně využily.

 

Jaké máte zkušenosti s mícháním barev?

Byli jsme mezi prvními, kdo na Slovensku nabídli možnost míchání barev pro archový ofset. Naše míchárna v Bratislavě je v provozu šestý rok, druhá funguje třetí rok ve Vrútkách. Jsme schopni dodávat v režimu just-in-time, zákazník nemusí držet barvy skladem. V den, kdy přijde požadavek, umíme barvy dodat. Míchání barev pro archový ofset, ať už podle speciálních zákaznických vzorků nebo podle známých míchacích systémů, představuje technologii, která je zvládnutá. Stejně tak připravujeme míchání UV barev.

Míchání hybridních barev je složitější. Jedná se o technologii, která je ve vývoji, a hybridní barvy od různých výrobců obsahují různý podíl konvenční a UV barvy. Spotřeba je zatím relativně nízká. Míchání hybridních barev naráží momentálně na různá omezení a otázkou je také efektivnost. Každý míchací systém používá různý počet základních barev. Udržovat základní množství barev v minimálním rozsahu a ještě variovat míchání konven­čních a UV barev – to není zatím efektivně zvládnutelné na úrovni decentralizovaných obchodních a distribučních zástupců.

Majitelé hybridních tiskových strojů budou muset být zřejmě zásobovaní ještě nějaký čas přímo od výrobců barev. Doposud nejsou standardizované podíly konvenční a UV složky. Podíl UV složky se pohybuje od 20 do 80 %. Časem se ukáže, jaký poměr je ideální a kteří dodavatelé barev se prosadí. Každý renomovaný výrobce nabízí hybridní technologii, ale jedná se o technologii, která vyžaduje ještě další vývoj, sbírání praktických poznatků a spolupráci výrobce strojů, barev a tiskařů.

 

Jaké hlavní trendy v barvách pozorujete?

Z mých zkušeností vyplývá, že narůstá podíl speciálních technologií a barev, kam řadím i UV a hybridní barvy. Lze očekávat, že se bude zvyšovat potiskování nekonvenčních materiálů. Snaha odlišit se a používat materiály, které vyvolají větší zájem spotřebitelů, určitě poroste. Stále je co tisknout a s nárůstem reklamních tiskovin a obalů se dá očekávat také zvyšování podílu speciálních technologií ve výrobě a použití ofsetových barev. Znovu bych zmínil barvy bezzápachové, barvy, které nemigrují, nebo barvy pro přímý kontakt s potravinami. Musíme vnímat i změny v podílu jednotlivých tiskových technik na trhu. Dominantní postavení má ofsetový tisk, ale nelze podceňovat možnosti flexotisku. Skupina Huber má v sortimentu barvy pro potisk obalů a akcidenční produkce flexotiskem, ale my je na Slovensku zatím nenabízíme. Dají se spíš očekávat aktivity v oblasti UV flexotechnologie, zejména pro potisk obalů pro potravinářský průmysl.

 

Jaký vývoj očekáváte v oboru papíru?

Papírenský průmysl má za sebou vlnu konsolidace a koncentrace firem. Jedná se o projev globalizace v oboru. Velké společnosti fúzovaly, došlo ke specializaci kapacit a k modernizaci papírenských strojů. Papír v každém segmentu podléhá požadavkům trhu. Parametry papíru se musejí přizpůsobit parametrům tiskových strojů, zejména pokud jde o rychlost a výkonnost. Proces kvalitativního růstu je stejný v oblasti kotoučových i archových strojů. Velkoobchody se zaměřují především na distribuci archových papírů. Parametry papírů se zvyšují při každé významné rekonstrukci papírenského stroje. Jedná se především o zlepšování parametrů, jež jsou rozhodující pro tiskaře a koncového uživatele.

Povrchové vlastnosti papíru, průchodnost tiskovým strojem a schopnost zasychání barev, které vnímá tiskař, jsou doplněny optickými vlastnostmi, které naopak posuzuje uživatel. Stejné požadavky pozorujeme u natíraných i nenatíraných papírů. Zvyšuje se podíl nadstandardních, prémiových papírů s vysokými užitnými vlastnostmi. Výrobci papírů reagují na nové požadavky pro laserový a digitální tisk. Objevují se univerzální papíry, nebo alespoň papíry, jež mají pokrýt co největší škálu požadavků. Rozšiřuje se nabídka speciálních etiketových papírů, samopropisovacích a termocitlivých papírů. Vývoj směřuje v každém segmentu ke zlepšení užitných vlastností. Vyžadují se parametry, umožňující tiskařům využívat nejvyšší konstrukční rychlost tiskových strojů.

 

Řadíte se mezi dodavatelské firmy, které pořádají pravidelná setkání ve formě tzv. diskusních fór. Jak se vám osvědčují?

Konkurence je velmi vyrovnaná a každá firma zvažuje, jak kromě denního prodeje organizovat marketingové aktivity a obchodní strategii. Tiskaři jsou profesionálové, kteří se musejí přesvědčit především o technických a technologických vlastnostech produktů a materiálů. Zajímáme se vždy o to, co tiskař potřebuje, a snažíme se mu nabídnout nejlepší produkt. Teprve potom přichází na řadu řešení komerčních otázek. Diskusní fóra jsou pro nás především příležitostí naslouchat zákazníkům a komunikovat s nimi.

 

Jak se vyvíjela vaše vlastnická struktura?

Společníkem při zakládání BrP byl rakouský papírenský koncern Leykam Mürztaler Papier- und Zellstoff AG, jehož akcionářem byla holandská skupina KNP. Druhým akcionářem byla rakouská banka Creditanstalt, která později prodala svůj podíl právě KNP. Skupina KNP potom přijala název Buhrmann. V roce 2003 Buhrmann prodal divizi velkoobchodu s papírem australskému koncernu PaperlinX, který byl před tím aktivní hlavně v Austrálii, Asii a Americe. Z evropských zemí byl přítomen na trhu pouze ve Velké Británii. Chtěl působit jako globální hráč, takže koupil divizi v Evropě a rozšířil svůj záběr také o starý kontinent.

 

Jak se cítíte v takové globální společnosti?

Jsme svědky i účastníky dlouhodobě probíhajících procesů koncentrace. V koncernu Buhrmann jsme byli součástí největší evropské distribuční společnosti, zatímco PaperlinX je největší ve světovém měřítku. Ve výrobě papíru proces koncentrace a konsolidace již proběhl, stejný proces čeká i distributory. Silní dodavatelé potřebují mít i silné partnery v distribuci.

 

Máte v rámci nadnárodní skupiny dostatek autonomie, nebo se vás centrum snaží srovnat „do latě“?

Důvěra je závislá na hospodářských výsledcích. Prosazuje se princip decentralizace s vysokou odpovědností a pravomocí na lokální úrovni. Velkoobchod je lokální záležitost, která vyžaduje internacionální zázemí a podporu. Základním požadavkem je rozmístit na pozicích koncových prodejců kompetentní lidi. V našem případě ponechávají majitelé firmy odpovědnost na slovenském managementu.

 

Byl jste už v Austrálii, když vás vlastní australský koncern?

Zatím ne. Setkání firem z Evropy se pořádá v rámci divize PaperlinX Europe, která sídlí v Amsterdamu. Možná se uskuteční i celosvětové setkání firem v rámci koncernu, ale nemusí být nutně v Austrálii. Pro lidi, kteří rádi cestují, je ale Austrálie velmi zajímavým kontinentem.

 

A vy rád cestujete?

Cestování je součást práce manažera a je přiměřené mým povinnostem. Pokud se jedná o soukromé cestování, jsme jako rodina rádi, když se vypravíme k moři. Naším oblíbeným cílem je Chorvatsko.

 

Kde jste byl nejdál?

V roce 1989 jsem byl služebně v Indii. Tehdy jsme plánovali, že nahradíme starší knihtiskovou rotačku ofsetovým strojem. Firma Plamag vyráběla ofsetové rotačky v kooperaci s indickým partnerem. Stroj se montoval v Indii a pak se dovezl na Slovensko.

 

Jak trávíte volný čas?

V poslední době skoro žádný nemám. Kromě pracovních povinností jsme se pustili ještě do stavby rodinného domku. Zatím bydlím s rodinou v bytě, ale v době, kdy se rozhovor ve Světě tisku dostane ke čtenářům, budeme pravděpodobně už přestěhovaní. Jinak se věnuji čtení a sportu, byl jsem aktivním fotbalistou. V poslední době mě zaujal golf. Chtěl bych hrát častěji a hlavně líp.

 

Pro Svět tisku připravil Gustav Konečný

 

Článek vyšel v časopise Svět tisku 1 / 2005.


Reakce na článek



Poslat reakci na článek

Relevantní články







Vytisknout stránku

2017
Téma čísla:
KBA posouvá technologické hranice
Miyakoshi MLP-H
Koncept Push-to-Stop Heidelberg
EDP Awards pro Xerox RIALTO 900
Nová technologie Canon UVgel a tiskárna Océ Colorado 1640
KBA RotaJET řady L a VL
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. 9. 2017
LABELEXPO EUROPE 2017
25.-28. září 2017, Brusel
9 hal, 650 vystavovatelů

29. 8. 2017
Tiskaři v Německu
Německá odborná asociace tiskařů a médií Bundesverband Druck und Medien (bvdm) zveřejnila statistické výsledky daného oboru za loňský rok. Celkový finanční obrat se zvýšil z 20,2 mld. EUR v roce 2015 na 21,1 mld. EUR, investice sledovaných společností dosáhly výše až 666 mil. EUR.
V oboru tisku a médií v Německu je evidováno 8 316 společností, ve kterých pracovalo 139 399 zaměstnanců.

8. 3. 2017
Moderní technologie v polygrafii
Katedra polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice otevírá v roce 2017 XI. ročník licenčního studia.
Licenční studium je určeno pro další vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků, kteří pracují v polygrafickém průmyslu.
Více informací ZDE.

14. 2. 2017
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vypisuje veřejnou zakázku na dodavatele polygrafických služeb "Zajištění a dodávka tiskových, DTP a distribučních služeb pro publicitu ESI fondů".
Podrobné informace naleznete na profilu zadavatele (MMR):
nen.nipez.cz
systémové číslo: N006/17/V00000266

+++ archiv krátkých zpráv
Tisk levně - Kvalitní tisk levně

 
Vyplňte e-mail do pole a odešlete.
E-mailové zprávy budete dostávat max. 5x týdně ...
Společnost | Kontakty | Předplatné | Archivy
© 2004 - Svět tisku - Veškeré obsahy podléhají autorskému zákonu. Kopírování či jiné použití zde uveřejněných částí pouze se souhlasem spol. Svět tisku
Generuje redakční systém Buxus společnosti ui42.
Designed by BlueCube.cz.